Co jsem dělal o prázdninách?
Je mi jasné, že 20. září už je trochu doba od chvíle, kdy skončily prázdniny, ale celou září jsem čekal na fotky z tábora, abych je zde mohle také zahrnout. Fotky stále nepřišly, takže jsem čekání jaksi vzdal.
Rakousko 🇦🇹
Začínáme týdenní (5. – 12. července) dovolenou v rakouských alpách s našimi známými. Viděli jsme Krimmelské vodopády, soutěsku, prošli se po vrcholcích hor a objeli Zeller See na kole.
Závěrečky
O prázdninách jsem měl také závěrečky v autoškole! A neudělal je…
Island 🇮🇸
O prázdninách jsem také byl od 17. do 31. července na megadovolené na Islandu. Naplánoval jsem k ní i itinerář. (Podle itineráře mojí tety se strejdou. Jejich fotky najdete na jejich webu outoftime.cz.)
Island jsme objeli kolem dokola po Ring Road, což je silnice, která vede víceméně podél pobřeží, kolem celého Islandu. Začali jsme v Reykjavíku a postupovali jsme proti směru hodinových ručiček. Trochu nám do toho hodila vidle (ne)dostupnost ubytování tam, kde jsme je zrovna potřebovali, takže jsme museli někde spát více nocí a na konci dne se vrátit.
Na těchto fotkách si možná všimnete několika opakujících se motivů. Tak třeba: na všech fotkách mám svou velmi fešnou oranžovou bundu. Barevná paleta se také moc nemění. Kombinace šedo-černé země a šedo-modrého nebe Islandu zkrátka sluší. Co je ovšem barevnější jsou duhové chodníky, kterých tam bylo opravdu hodně. Také se není čemu divit, vždyť Island je v žebříčku podpory LGBTQ+ komunity na těch nejvyšších příčkách.
Tohle samozřejmě nejsou všechna místa, která jsme navštívili, ani všechny fotky, které jsme vyfotili. Pokud jste z těch lidí, kteří se rádi podívají na fotky z naší dovolené, tak vám je určitě rád ukážu.
Taky bych se tady chtěl zmínit své ponaučení pro příště. Tahle dovolená mi přišla totiž příliš nabitá, příliš intenzivní. Skoro až taková “FOMOlená”. Zkrátka a dobře jsem spíš, než abych si užíval dovolenou, myslel na to, kam ještě pojedeme, kdy musíme jet dál, abychom vše stíhali, a tak.
Protab
Jako každý rok, i letos jsem jel na Programátorský tábor. (Od 2. do 9. srpna) A jako každý rok, i letos jsem si ho náramně užil. Vždycky se tam sejde parta úžasných lidí a organizátoři vytvoří neuvěřitelně propracovaný program.
TODO. Fotky budou, až budou. Zatím je neposlali.
Soustředění Švédsko 🇸🇪
Od 9. do 18. srpna jsem jel na orienťácké soustředění do Švédska. Ti bystřejší z vás si jistě všimli, že soustředění začínalo ve stejný den, jako tábor končil, což by mohl být problém… ale ne pro mě! V těch asi 4 hodinách, které jsem v Hradci měl, jsem úspěšně koupil jídlo na cestu, dobalil tašku, kterou jsem před odjezdem na tábor předbalil, a vyrazil do Švédska.
Cesta do Švédska nám zabrala asi 24 hodin. Jelikož naše auto vyráželo později, aby se někteří (včetně mě) stihli vrátit z tábora, nestíhali jsme noční trajekt ze Świnoujście do Ystadu, takže jsme jeli pouze dvouhodinovým trajektem z Rostocku kamsi do Dánska. Po projetí Dánska jsme pak pokračovali přes Oresundský most do Švédska, kde jsme se cestou potkali s první skupinou, která jela již zmiňovaným nočním trajektem.
Naše soustředění bylo tzv. STK, neboli stacionární tréninkový kemp, což znamená, že kontroly jsou v lese umístěné celé prázdniny a každý týden tam přijede někdo jiný a trénuje tam. Bydlí se v předem zorganizovaném ubytování, tréninky už jsou vymyšlené a mapy vytištěné, takže účastníci řeší jen jídlo, dopravu z a do Švédska a kdy si zaběhnou ten který trénink.
Obecně jsem si tohle soustředění náramně užil. Ačkoliv jsme měli skoro každý den dva tréninky, nějakým záhadným způsobem jsem si velmi (zejména psychicky) odpočinul. Ve Švédsku je prostě krásně. Co se týče nějakých zajímavostí, viděli jsme jen hrad a skanzen v Örebru. Uvnitř hradu byla vystava o čarodejnictví a procesech s čarodejkami. Téma je to vskutku zajímavé, na kvalitě ovšem ubralo neuvěřitelné množství obrázku od AI. Nesmíme opomenout ani několik návštěv absurdně velikých hypermarketů Maxi ICA. Kam se hrabe italská kuchyně se svým 🤌pizza pasta🤌, vše po čem mé srdce touží jsou bonbóny na váhu a Trocadero (švédská limonáda).
Uznávám, že fotek moc nění, ale my tam byli trénovat, ne se fotit na Instagram, takže doufám, že mě omluvíte. Navíc na ostatních fotkách jsou docela zřetelně vidět obličeje ostatních lidí a mě se nechce je otravovat tím, jestli sem ty fotky můžu dát.
Sardínie 🇮🇹
Den po návratu ze Švédska následovala další dovolená, tentokrát na Sardínii. Co to slyším? Ano, zapomněl jsem se zmínit, že když jsem se vrátil ze Švédska zbytek mojí rodiny už se od neděle slunil na Sardínii, takže jsem se tam musel dostat sám.
Cesta na Sardínii ani tak složitá nebyla. Stačilo se dostat do Vídně na letiště, nesednout na správné letadlo?! Tuto strastiplnou cestu jsem absolvoval naprosto bez komplikací. Zejména několikahodinové sledování ubíhající krajiny za oknem vlaku jsem si náramně užil. Na letišti ve Vídni už jsem několikrát byl, takže to byla taky brnkačka.
Co se týče programu na Sardínii, vlastně jsme se jen koupali. Jeden den jsme si půjčili člun a objeli s ním pláže jinak těžce přístupné. V neděli 24. srpna jsme se pak (už všichni společně) vrátili.
(Ukázalo se, že jsem na Sardínii fotil ještě méně než ve Švédsku. Jediná publikovatelná fotka je jen již zminňovaná ubihající krajina za oknem vlaku.)
Na konci prázdnin jsme měli ještě víkendové soustředění v Orlických horách, které ale nebylo zajímavé vůbec ničím.
Letos mi ty prázdniny přišly hrozně dlouhé. Nejspíš protože jsem je měl opravdu intenzivní a jsem za to velmi vděčný. Opravdu moc jsem si je užil, ale teď si nejspíš dám na chvíli od prázdnin pauzu.
When summer comes, I’ma cut my hair
Take a long drive heading anywhere
Be dancing all night with all my friends
Sitting on the shores of Summerland, oh
–🎵 Summerland, half•alive